English Deutsch
 
Městská knihovna v Českém Krumlově
Horní 155
381 01 Č. Krumlov

Podrobnější historie

Počátky budování první české knihovny ve městě se datují do roku 1879, kdy byla v hospodě "U zlatého soudku" založena česká stolní společnost "KŘEN". Její členové patřili mezi nadšené české vlastence, kteří v 2. polovině minulého století propagovali a šířili český jazyk. Pořádali přednášky, zábavy, společné výlety do okolí. Intenzivně podporovali rodící se českou literaturu. Vedle pravidelného odebírání českých časopisů /Budivoj, Světozor/ zahájili také nákup českých knih.

První "knihovnou" byla okovaná truhla (umístěna v hostinci), kterou obhospodařoval pan hostinský. Čtenářská beseda, založená 15. května 1881, měla nahradit zrušený spolek Křen, když se okruh přátel spolku rozvinul tak, že se objevila potřeba širší činnosti. Nový spolek měl své stanovy, schválené c.k. místodržitelstvím, v nichž se uvádí 79 zakládajících skutečných a přespolních členů. V § 15 jsou shrnuty povinnosti knihovníka, který objednává dle usnesení výboru knihy, časopisy a hudebniny, dbá nad pořádkem knihovny a čítárny, vede inventář knih a časopisů a ručí za knihovnu. Čtenářská beseda si za 120 zlatých ročně pronajala 1. poschodí hostince "U černého orla", jehož majitelem byl pan Šalamoun. Členové se scházeli 1 - 2x týdně, o každé schůzce vedli pečlivé záznamy. Jejich činnost byla velmi rozmanitá (přednášky, bály, zábavy, výlety atd.). Výnosy z pořádaných akcí sloužily také pro nákup nových knih a časopisů pro spolkovou knihovnu. Některé knihy se podařilo získat darem.

V roce 1883 měla knihovna 1290 svazků a 120 čtenářů. V roce 1889 vzniká v Českém Krumlově "Národní dům". Do adaptovaných prostorů kasáren - později hotel Růže (Horní č. p. 154) - byly vedle záložny přestěhovány také Česká beseda a další české podpůrné spolky. Knihovna byla umístěna v malé místnosti v prvním poschodí a knihovníkem byl zvolen pan Hynek Jirásek. Od roku 1895 byl knihovníkem pan učitel Vránek. Za jeho působení se povedlo konečně dokončit seznam knih (dokonce tištěný) a také vybudovat katalog. Knihy byly roztříděny podle obsahu a uvažovalo se o samostatném oddělení pro mládež. Ročně se půjčovalo 3000 až 5000 svazků knih a knihovnu navštěvovalo 200 čtenářů. 1. října 1911 byla v přízemí budovy slavnostně otevřena čítárna. Knihovníkem byl pan Tomáš Tichý a jeho pomocníkem pan Král. Provoz čítárny byl zajišťován denně od 18 do 20 hodin, v neděli pak od 14 do 17 hodin. K dispozici měli čtenáři 87 časopisů.

Válečné události roku 1914 neblaze postihly činnost čítárny. Knihovník musel narukovat, některé časopisy přestaly vycházet a nakonec musela být pro materiální těžkosti čítárna zcela uzavřena. Přesto však její činnost neustala. Dobrovolníci chodili předčítat vojákům do vojenského lazaretu. Činnost čítárny byla po válce opět obnovena. Přes všechny tyto težkosti byla knihovna během války v provozu. V roce 1915 se knihovníkem stal pan František Mrázek, pomáhali mu nejvěrnější čtenáři. Knihovna měla 112 čtenářů, kteří si půjčili 3118 knih.

Po skončení 1. světové války přišel velký obrat v činnosti Čtenářské besedy. Knihovnický zákon z roku 1919 (Zákon o veřejných knihovnách obecných č. 430/19 Sb.) zaručoval možnost státní podpory, a proto se městská rada rozhodla, že uzná spolkovou knihovnu za veřejnou. V srpnu 1921 byla knihovna (352 svazků) přestěhována z Růže do zámku na tzv. "Kapucínskou chodbu". Byla ustavena "Veřejná městská knihovna". Její správou byla pověřena knihovní rada při sboru osvětovém a knihovnicí se stala učitelka O. Uhlířová. Byla provedena revize fondu, nově uspořádán přírůstkový seznam, dokončen lístkový katalog knih a znovu otevřena čítárna. V roce 1926 byl funkcí knihovníka pověřen učitel Jan Karták, který ve stejném roce absolvoval státní knihovnickou zkoušku; poprvé tak do knihovny nastupuje odborně vzdělaný knihovník, který působil v městské knihovně (s nucenou přestávkou válečných let) až do roku 1951. Během 1. republiky byl zájem o knihovnu značný. Zvyšoval se počet knih, čtenářů i výpůjček. Byla přestěhována do lépe vyhovujících prostorů minoritského kláštera. Pro úplnost je nutné se zmínit o souběžné existenci německé veřejné knihovny. V Českém Krumlově žilo do konce druhé světové války poměrně hodně obyvatel hovořících německy. Záznamy uložené v archivu dokazují jistou rivalitu obou knihoven, především týkající se požadavků na finanční zabezpečení provozu knihoven, a tím také jejich vybavení a možností při nákupu knih. Existenci německé veřejné knihovny ukončil konec druhé světové války. V roce 1945 získala její zařízení pro svou činnost obnovená česká knihovna.

Po zabrání Sudet v roce 1938 zůstala celá česká veřejná knihovna v Českém Krumlově. Knihovník J. Karták, který byl v té době pověřen řízením měšťanské školy v Borovanech, se pokoušel knihovnu převézt do Českých Budějovic. Knihovna byla určena do stoupy pro papírnu. Původně požadovaná cena za knihovnu - 40 000 Kč - byla nakonec usmlouvána na 8 000 Kč, a to i s veškerým inventářem. Peníze byly postupně získány od českobudějovické záložny, známých členů Národní jednoty, Jednoty Pošumavské i přispěním knihovní rady Veřejné městské knihovny Dr. Zátky v Českých Budějovicích. Koncem února 1939 bylo vše připraveno, získány peníze, celní prohlášení, doprovod styčného důstojníka i auto. Z Českého Krumlova bylo odvezeno přes 5 000 svazků a nejnutnější vybavení. Nejhodnotnější knihy byly zapsány do fondu českobudějovické knihovny a po celou válku půjčovány čtenářům. Po roce 1945 zajistil J. Karták návrat zbytku knihovny do Českého Krumlova - cca 3 000 svazků - počet nelze přesně určit, protože nebyla vykonána předávací revize fondu. Knihovna byla umístěna v zadním traktu gymnázia ve Švermově ulici (dnešní Linecká ulice). Podmínky pro činnost knihovny byly složité, nebylo dostatek finančních prostředků na nákup nových knih, ani na samotný provoz knihovny. V roce 1946 měla knihovna 4 362 svazků, navštěvovalo ji 454 čtenářů, kteří si půjčili 12 071 knih.

Následující léta se knihovníci snažili co nejvíce zpřístupnit knihovní fond čtenářům. Byl zaveden volný výběr knih, čtenáři si sami mohli vyhledávat knihy, o které měli zájem. V padesátých letech k činnosti městské knihovny přibyla i činnost okresní knihovny, která spočívala převážně v půjčování souborů pro okolní vesnice a v metodické pomoci. V roce 1952 se okresní knihovna stěhuje do nově adaptovaných prostor ve starém Nosbergově domě v Panské č. p. 19. Po odchodu J. Kartáka se ředitelkou knihovny stala S. Stejskalová, po ní pak Marie Vlasáková. V té době byla přijata další knihovnice. V roce 1954 se stala ředitelkou bývalá pracovnice pojízdné knihovny Věra Čepeláková (Pazderková). V té době měla již knihovna tři oddělení: půjčovnu pro dospělé, oddělení pro mládež a čítárnu. V roce 1959 Národní shromáždění schvaluje zákon č. 53/59 Sb., o jednotné soustavě knihoven. Základem této soustavy se stávají lidové knihovny místní, okresní a krajské. Od té doby také okresní knihovna v Českém Krumlově zajišťuje ze zákona metodickou pomoc pro všechny knihovny působící v okrese. Vedle funkce městské knihovny plní současně funkci střediska metodické, bibliografické, informační a meziknihovní služby pro všechny knihovny jednotné soustavy. Územní reorganizace, která v Československu proběhla v roce 1960, mění hranice okresů. Zaniká okres Kaplice a jedinou okresní knihovnou zůstává knihovna v Českém Krumlově.

70. léta jsou ve znamení budování střediskového systému. Profesionální knihovny dostávají přiděleny metodické obvody jako základy středisek knihovnických služeb. Postupně jsou profesionalizovány knihovny: Vyšší Brod, Černá v Pošumaví, Velešín, Benešov nad Černou, Křemže, Loučovice, Horní Planá, Brloh, Chvalšiny. Poslední profesionalizovanou knihovnou se stala státní knihovna Dolní Dvořiště /v roce 1987/. Stále větší činnost knihovny vyžaduje také rozšíření prostorů knihovny. Dům v Panské ulici nevyhovuje, dětské oddělení se několikrát stěhuje na různá místa. V roce 1981 získává knihovna nové prostory na zámku (bývalá mincovna). Je zde umístěno dětské oddělení, čítárna, vedení knihovny a metodické oddělení. Osmdesátá léta nepřinesla žádné podstatné změny. Osu činnosti tvořily jednotné kulturně výchovné vzdělávací plány, budování střediskového systému a centrální plánování.

90. léta znamenala významnou změnu v činnosti knihovny. V průběhu roku 1991 byla celá knihovna přestěhována do Horní ulice (bývalá prelatura). Současně byla zahájena automatizace knihovnických služeb. Pomocí knihovního systému LANius byl postupně celý fond knihovny převeden na počítač. V roce 1995 byl plně automatizován výpůjční protokol v dětském oddělení. Následující rok byla uvedena do provozu evidence výměnných souborů pro jednotlivé knihovny okresu prostřednictvím počítače. Rok 1997 byl posledním rokem, kdy zřizovatelem okresní knihovny byl okresní úřad. Profesionální knihovníci se stali zaměstnanci příslušného obecního či městského úřadu. Regionální činnost pro všechny knihovny okresu vykonává Městská knihovna v Českém Krumlově, která byla touto činností pověřena. V tomto roce obdržela knihovna grant ministerstva kultury ČR a připojila se k síti Internet.

Od 1. května 1998 byl Internet poskytován jako služba registrovaným čtenářům. Během roku 1998 byla vybudována v části čítárny studovna, do níž byly postupně nainstalovány další veřejné počítačové stanice s připojením k Internetu.

V červnu 1998 ukončila činnost pobočka knihovny Vyšný (Dobrkovická 73), knihovní fond byl přestěhován do moderních a velmi příjemných prostor na Urbinské ulici (č. p. 187) na sídlišti Mír. Od 6. října zde byl zahájen provoz a o své čtenáře tu pečoval knihovník Jan Kočnar.

4. srpna téhož roku byla otevřena malá nová pobočka v lokalitě Vyšehradu v Domě s pečovatelskou službou. Byla určena pouze dospělým čtenářům; sloužila hlavně obyvatelům DPS a nejbližšího okolí a to týdně 2 hodiny. V příjemném prostředí zde se čtenáři pracovala paní Marie Foltýnová (obyvatelka DPS), později paní Marie Čutková.

Rok 1999 - knihovna si připomněla 120. výročí založení spolku Křen jako prvopočátku české knihovny v Krumlově, ale také 10 let novodobých kontaktů s hornorakouskými knihovníky (pod vedením pana Mgr. Ruperta Hubera). Jako příležitostná publikace vznikla díky podpoře projektů přeshraniční spolupráce (Phare) dvojjazyčná (česko-německá) brožura "Knihovna naše a našich přátel", v níž byly představeny některé knihovny Českokrumlovska a Horního Rakouska.

V roce 2001 (od 1. března) byl připojen Internet na pobočkách Mír a Plešivec. Následně - po počítačovém zpracování) mohl být automatizován i provoz obou poboček (Plešivec 2001, Mír 2002).

Od roku 2002 je Městská knihovna v Č. Krumlově registrována na Ministerstvu kultury ČR pod číslem 1292 na základě Zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Od tohoto roku je také knihovna pověřena Jihočeskou vědeckou knihovnou výkonem tzv. regionálních funkcí (jde vlastně o nové řešení péče o ostatní knihovny v regionu; pro českokrumlovskou knihovnu nešlo však o velkou změnu, neboť na našem okrese nebyla metodická práce s knihovnami přerušena jako jinde v republice; změnou bylo pouze financování této činnosti).

V následujícím roce českokrumlovská knihovna zavádí - ve spolupráci se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ve městě - novou službu ve studovně a to přístup k Internetu pro zrakově handicapované občany. (Počítač se speciálními programy byl pořízen díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR v programu Knihovna 21. století).

Rok 2004 byl pro knihovnu významný tím, že počátkem července byl knihovní systém LANius nahrazen systémem Clavius (již nevyhovující operační systém DOS byl nahrazen systémem WINDOWS). Došlo k převodu veškerých dat a knihovna si tuto změnu mohla dovolit opět díky finančnímu příspěvku, který získala v ministerském grantovém programu VISK3. Tento grantový program byl knihovnami Českokrumlovska po několik minulých let velmi úspěšně využíván (a pravděpodobně bude i nadále, pokud bude pokračovat) a mnohé knihovny regionu díky němu získaly buď vybavení výpočetní technikou nebo knihovnickými programy, příp. připojení k Internetu.

O rok později byl vyhlášen Ministerstvem informatiky ČR tzv. Projekt internetizace knihoven. Jeho cílem bylo umožnit připojení k Internetu i menším knihovnám, které byly evidovány Ministerstvem kultury ČR a v souvislosti se zákonem č. 257/2001 Sb. pro ně vyplynula povinnost poskytovat i tuto službu. Českokrumlovská knihovna se k tomuto projektu hned v počátku připojila a získala tak lepší kvalitu připojení a to dokonce zdarma, což s nadšením přivítali (od 1. 10. 2005) uživatelé knihovny.

Postupně se podařilo připojit (až na výjimky) téměř všechny knihovny regionu.

Rok 2007 - od listopadu byla zavedena nová služba knihovny a to půjčování zvukových knih pro zrakově handicapované občany. Základ nového fondu CD nosičů byl pořízen ze sponzorských darů od oční lékařky paní Mirky Divišové, další prostředky na nákup byly částečně získány v ministerském programu Knihovna 21. století (2007, 2008). Aby mohl být tento fond doplňován kvalitními tituly za příznivé ceny, spolupracuje českokrumlovská knihovna s pražskou Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana.

K 31. 8. 2007 dochází ke zrušení pobočky knihovny v Domě s pečovatelskou službou na Vyšehradě (prostory je nutno uvolnit pro nové činnosti DPS).

V této době dochází k velkým změnám na poli práce s obecními knihovnami regionu. Probíhá první etapa budování tzv. REKSu (regionálního knihovnického systému); malé obecní knihovny získávají speciální program firmy LANius, který jim umožňuje jednak napojení na krumlovskou knihovnu a zároveň mohou samostatně vytvářet vlastní databázi knihovního fondu a využívat zjednodušeného výpůjčního protokolu. Tento systém přispívá k tvorbě správných katalogizačních záznamů a v konečné fázi poskytne přehled o celkovém knihovním fondu v regionu. (Vzhledem k finanční náročnosti byl opět úspěšně využit ministerský program VISK3 a to v letech 2007, 2008 a 2009, kdy proběhne již 3. a poslední etapa připojování knihoven).

Rok 2008 - září - knihovna dostala do své správy prostory bývalé Městské galerie v areálu Prelatury. Po nezbytných úpravách a po vybavení potřebným nábytkem, tak knihovna disponuje velmi atraktivním prostorem pro své činnosti (výstavy, besedy, výtvarné dílny, malé koncerty apod.).
knihovna@knih-ck.cz